Nejste si jistí, kdo vám volá?
Každý den přijdou občané ČR kvůli podvodným telefonátům o 500 tisíc korun.
Každý den přijdou občané ČR kvůli podvodným telefonátům o 500 tisíc korun.
Díky nim poznáte, že vám volá podvodník.
Pachatel se může vydávat za kohokoli
Mohou vám tvrdit, že jsou z banky, od policie, nebo třeba i z ředitelství zeměkoule. Pozor! Když vyhledáte číslo na internetu, jeví se jako skutečné, protože ho pachatel umí napodobit. Proto se zamyslete nad reálností sdělení a nejednejte zbrkle. Mějte na paměti, že to v každém případě může být někdo, kdo lže. Zavěste a vše si ověřte u instituce, která vás oslovuje.
Zachovejte chladnou hlavu
Útočníci vždy komunikují tak, aby vás dostali do úzkých. Snaží se vyvolat strach, zmatek a pocit, že jde o život. Mohou používat i jiné taktiky, třeba vyvolání soucitu nebo zvědavosti. Jisté je, že dokáží člověka dokonale zmanipulovat. Proto je vždy lepší nepropadat panice a rychlým řešením.
Vezměte si čas na rozmyšlenou.
Pamatujte, že vždycky máte čas
Nic není tak horké, abyste museli jednat teď hned. Časová tíseň je jedním z hlavních triků internetových padouchů. Vyhrožují, že pokud nebudete obratem postupovat podle jejich návodu, dostanete se do nebezpečí a ponesete následky. Nenechte si vnutit, že musíte reagovat obratem, nenechte se zastrašit. Ráno moudřejší večera.
Zavěste a zavolejte zpět
Touto instrukcí se řiďte vždy, když na vás někdo do telefonu vyvíjí nátlak. Padouši vyhrožují, že pokud nebudete postupovat podle pokynů, stane se něco hrozného. Sdělují všelijaké návody a radí, co a jak máte udělat na svém počítači nebo telefonu. Vězte, že je pravděpodobnější, že se něco hrozného stane, když se jimi budete řídit. Když zavoláte zpátky, dovoláte se do skutečné instituce, kde vám s největší pravděpodobností sdělí, že se jednalo o podvod.
Zůstaňte,
kde jste
Pokud vám přišla zpráva s odkazem, který máte otevřít, zpozorněte. Internetoví padouši si s odkazy hrají. Mohou vás pomocí nich nasměrovat třeba na falešnou stránku, kterou lze často jen těžko rozeznat od té skutečné. Na odkazy, které jsou takto návodné, raději neklikejte.
Neotvírejte
Pokud vám přišla zpráva, ke které je přiložený soubor, zpozorněte. Neznamená to, že každý soubor je škodlivý, ale padouši posílají soubory, které škodlivé být mohou. Dávejte si pozor minimálně na soubory, které mají příponu (.exe), (.vbs) nebo (.docm) a (.xlsm). Soubory s těmito příponami je lepší vůbec nestahovat a neotevírat.
Paní Jaroslavě zavolala žena, která se představila jako pracovnice jedné z bank. Je nutno říci, že působila zcela důvěryhodně. Chtěla s paní Jaroslavou probrat úvěr, o který prý předešlý den požádala. Když paní Jaroslava uvedla, že to není pravda, pachatelé rozjeli svou hru. Zavolali jí další tři osoby z údajného bezpečnostního oddělení banky a dokonce policista, který dostal údajný případ na starosti. Ten zavázal Jaroslavu mlčenlivostí a doporučil ve všem s bankou spolupracovat. Poslal jí i fiktivní protokol o trestním oznámení. Už víme, že Jaroslava měla hned na začátku hovor zavěsit a zavolat zpátky. Dovolala by se totiž do své banky, kde by jí řekli, že se jedná o podvod. Paní Jaroslava ale vybrala dle instrukcí všechny své finanční úspory a skrze speciální vkladomat (bitcoinmat) peníze postupně vložila na „bezpečný” účet. Přišla o 440.000 Kč, které si šetřila na důchod.
David žil v představě, že na online podvody může naletět jen hlupák. Ale pak mu přišla SMS zpráva od Ministerstva práce a sociálních věcí. Protože očekával státní příspěvek, zaradoval se a klikl na odkaz. Tam, v domnění, že je na Portálu občana, vyplnil citlivé bankovní přihlašovací údaje a pachateli tak zpřístupnil své bankovnictví. Když mu na telefon přišla potvrzovací zpráva, kde bylo uvedeno jeho jméno a odchozí transakce na 290.000 Kč, zpozorněl. Potvrzení neautorizoval a na poslední chvíli své peníze zachránil. Konec příběhu? Bohužel ne. Davidovi najednou zavolal někdo přímo z jeho banky. Neklikal prý na nějaký podezřelý odkaz? David to potvrdil a zastyděl se. Falešný bankéř ho ale uklidnil. Jeho účet je sice v ohrožení, ale když okamžitě převede veškeré své finanční prostředky na “bezpečný” účet, nic se nestane. Ano, David měl zavěsit a ověřit si informaci u své banky. Přišel o 290.000 Kč, všechny své naspořené peníze.
Jana se věnovala dětem, když jí z ničeho nic zavolal někdo údajně z její banky. Neznámý člověk si prý chce vzít na její jméno úvěr. Přála si mluvit se svým osobním bankéřem, ale bylo jí řečeno, že právě on může být tím pachatelem. Toto paní Janě potvrdili další rádoby pracovníci banky a dokonce i údajný pracovník NÚKIB. Byla ujištěna, že když okamžitě udělá vše podle instrukcí, nic se nestane. A samozřejmě - zavázali ji mlčenlivostí. Měla ve své bance požádat o maximální možný úvěr a uměle tak snížit svou bonitu. Nikdo jiný si tak nebude moci na její jméno už půjčku vzít. Znělo to logicky? Možná. Říkáte si, že měla do své banky přece jen zavolat? Ano, měla. Jana ale vzala své děti a na pobočce banky si sjednala maximální možný úvěr - 800.000 Kč. Tyto peníze a naspořených 53.000 Kč okamžitě vložila pomocí QR kódů do vkladomatu na virtuální měny na “bezpečný” účet. Je to smutné, ale Jana přišla o 853.000 Kč a ten úvěr bude splácet ještě hodně dlouho.
Jakub byl na cestě na univerzitu, když mu začal zvonit telefon. Česky hovořící muž se představil jako pracovník bezpečnostního oddělení České národní banky. Pozor, telefonní číslo vypadalo jako skutečné číslo ČNB. Jakub byl poučen o tom, že je hovor monitorován a měl potvrdit jméno, tel. číslo, bydliště, e-mail a dokonce i datum narození, které muž uvedl. Zaznamenali prý na jeho bankovním účtu nějaké nesrovnalosti a má pravděpodobně telefon napadený škodlivým kódem. Jakub nevěděl, co má dělat. Bál se o své naspořené peníze, ale pracovník ČNB ho samozřejmě uklidnil. Přepojil ho na svého kolegu, kterému Jakub umožnil vzdálenou správu mobilního telefonu a dle instrukcí se dokonce přihlásil do svého bankovnictví. Zavěsil a nechal pracovat “odborníky”. Asi po hodině mu zvědavost nedala. Zjistil, že z jeho účtu bylo odčerpáno 98.000 Kč. Nic mu nezbylo.
partneři osvěty
